O obci Nový Malín

 

Nový Malín leží necelý jeden kilometr od okresního města Šumperka. Katastr obce o výměře 1.980 ha se nachází většinou v Šumperské kotlině a zalesněným výběžkem zasahuje až do kopců Hraběšické hornatiny ke Kamennému vrchu (952 m). Pod ním pramení Malínský potok, který teče do řeky Desná a podle něj se táhne obec, jejíž nadmořská výška je 340 metrů.

Na západní okraj Nového Malína souvisle navazuje osada Plechy a na severní osada Mladoňov - obě jsou součástí obce. Na katastru obce leží i letiště Aeroklubu Šumperk a vodní přehrada Krásné.

Obcí prochází železniční trať ze Šumperka do Uničova a Olomouce. Silnicemi je spojen se Šumperkem, Hrabišínem, Mladoňovem a Hraběšicemi.

Historie obce

Frankštát, dnes Nový Malín, se poprvé připomíná v dochovaných listinných památkách v roce 1350. Střední nadmořská výška vesnice je 340 m, Plechy mají střední nadmořskou výšku 317 m. Kostel stojí ve výši 373 m n. m., železniční stanice 375 m n. m. První obyvatelé se ve Frenštátě (Frankstadt) usadili, když sem byli pravděpodobně pozváni markrabětem jako majetníkem půdy.

Frankštát trpěl, jako konečně řada dalších obcí, kolem roku 1420 neštěstím husitských válek. Obyvatelé museli často prchat do blízkých lesů, aby zachránili holý život. Dalším neštěstím byla válka s Matyášem Korvínem, uherským králem, v roce 1465. Po této válce zůstaly domy pusté, vypálené, řádil mor. I epidemie byly strašákem obyvatel Frankštátu po mnoho staletí.

Už v té době, bylo jasné, že nejdůležitější ze všeho je bezpečnost obce. Vědělo se také, jak ji podle tehdejších možností zajistit. Přes provedená opatření i tak často hořelo. Začaly se hledat další cesty ochrany proti ohni. Později pak vznikl hasičský sbor. V zájmu bezpečnosti obce byla v roce 1753 zřízena obecní trestnice.

Frenštát měl hrad, který se nacházel asi 6 km od Šumperka. V části areálu dávného hradiště byla někdy počátkem 14. století vybudována tvrz. Staré opevňovací zdi byly později zničeny při stavbě silnice a dráhy. Ve Frankštátě byla i tzv. ,,městská stezka.“

Také v církevních záležitostech Frankštátu je leccos zajímavého. O Frankštátě se ví, že měl kostel brzy po svém založení, rovněž měl i faru. Roku 1808 byla postavena nová fara, která byla v roce 1862 důkladně opravena. Byly pořízeny varhany, ty byly později v roce 1830 vyměněny za nové, které se zachovaly do dneška. Původní obecní hřbitov se nacházel u kostela, ale roku 1892 byl zrušen. Následně zřízený nový hřbitov se od toho roku používá dodnes. Pečetním znamením Frankštátu je kostel se čtyřmi okny a vížkou uprostřed.

O škole máme zprávu už z roku 1569, její vznik patrně souvisel s opakovaným povýšením Frankštátu na městečko. Církev tehdy měla současně se státem dozor nad školami. Na učitelích byla požadována znalost hudby, zvláštní péče byla věnována hře na varhany. Pro úplnost uvádíme, že před druhou světovou válkou měl Frankštát německou šestitřídní a českou školu mateřskou a dvojtřídní obecnou školu, které byly samozřejmě zrušeny po začlenění Frankštátu do Sudet v roce 1938. Právo frankštátské obce se vztahovalo na nerušené braní dříví z lesa, na nižší soudnictví a obecní správu. Těžší přečiny byly vyhrazeny šumperskému zeměpanskému soudu nebo apelační komoře v Brně. V letech 1552-1577 se stupňoval útisk poddaných, spor o roboty byl ukončen v roce 1705. Po roce 1848 se stal Frankštát součástí politického a soudního okresu Šumperk.

K Frankštátu náležely hory a lesy, vedle zemědělství se začalo v městečku rozvíjet hrnčířství a průmysl stavebních hmot. Příze ve Frankštátě upředená a vybílená mohla být prodána kamkoliv, ačkoliv Šumperk měl na její prodej mílové právo. V obci byl poštovní a telegrafní úřad a železniční stanice. V letech 1908-1909 je ve Frankštátě zavedeno elektrické osvětlení. V roce 1915 začala stavba silnice Frankštát – Hraběšice a trvala až do konce první světové války.

Po úspěšném sarajevském atentátu na následníka trůnu nestálo již nic v cestě vyhlášení války Srbsku. Do zbraně byli povoláni i frankštátští občané. Začala nesmírná drahota, konaly se sbírky pro vojsko. Byl obrovský nedostatek pracovních sil. Blížil se konec Rakousko – Uherska. Nastala tak dlouho očekávaná samostatnost českého národa a i Češi ve Frankštátě vznik Československé republiky nadšeně oslavili.

Dne 13. dubna 1919 se obecní zastupitelstvo rozhodlo požádat o úřední připojení kolonie Plechy, osad Třemešek a Králec k obci Frankštátu. Rovněž byl podán návrh na postavení obecního vodovodu. Na téže schůzi se obecní zastupitelé usnáší požádat úřady o povolení kina. Dne 11. listopadu 1918 byla v obci umístěna československá četnická stanice. Dne 1. listopadu 1932 se ujímá služby zdejší poštovní úřad. Vznik ČSR přinesl i uvolnění v otázce voleb, poprvé občané volili svobodně. Dne 15. února 1921 bylo v ČSR provedeno sčítání lidu.

V politickém životě se zpočátku projevovalo soupeření německých politických stran, v roce 1935 bezkonkurenčně dominovala Henleinova Sudetoněmecká strana. Českou menšinu tvořili většinou čeští zaměstnanci s rodinami na dráze, na četnické stanici, na poště, učitelé, dělníci v cihelně a několik starousedlíků. Čechové byli sdruženi v nepolitickém spolku Národní jednota a v českých politických stranách.

Na začátku okupace roku 1938 musely být všechny zbraně ihned odevzdány. Zatemnění oken v noci bylo přísně kontrolováno, muselo být dodržováno. Poslouchání cizího rozhlasu bylo stíháno velkými tresty. Kryty pro obyvatele obce nebyly stavěny. Místní rolníci měli na práci přiděleny zajaté vojíny z Francie a mladé muže a ženy z Polska.

Frankštát byl osvobozen 8. května 1945. Samotné osvobozování obce probíhalo hladce. Koncem června 1945 se začali do obce stěhovat lidé z různých míst Moravy. Koncem září 1945 se usadilo v obci 31 zahraničních vojáků z východní československé armády, vesměs volyňských čechů z Němci vypáleného Českého Malína. Všem byly přiděleny hospodářské usedlosti, domky i živnosti podle jejich přání. Později byla v obci ustanovena z představitelů čtyř politických stran místní správní komise (MSK).

V červnu roku 1945 začala úřadovat pošta, na železniční stanici přišli první železničáři, téhož roku byla v obci zřízena četnická stanice. Duchovní správu církve římskokatolické vede místní farář František Šimon. V únoru 1946 začal odsun Němců z obce. Odsunuti byli až na malé výjimky všichni Němci, celkem 1459 obyvatel, odsun probíhal hladce bez jakýchkoliv výtržností.

V roce 1947 bylo vytvořeno v Šumperku reemigrační středisko pro volyňské Čechy. Současně se uskutečnila myšlenka uctít památku padlých za války přejmenováním obce na Nový Malín. Ministr národní obrany armádní generál Ludvík Svoboda přijal nad oslavami záštitu, slavnostní akt se uskutečnil v den čtvrtého výročí tragedie 13. července 1947.

Uprostřed obce Nový Malín je umístěn pomník 374 obětí z Českého Malína na Volyni, upálených Nacisty 13. července 1943. Objekt je nejen historicky, ale i výtvarně cenný, v roce 1992 byl památník občanům Českého Malína v Novém Malíně, okres Šumperk, prohlášen Ministerstvem kultury ČR za kulturní památku.

Pietní oslavy k výročí vypálení Českého Malína na Volyni se v Novém Malíně konají každoročně, významnou událostí bylo konání ekumenické bohoslužby 13. července 1990. Celebrovali ji biskup pravoslavné církve, farář pravoslavné církve dr. Novák a farář římskokatolické církve František Eliáš. Průběh byl natáčen Československou televizí a šot proběhl ve večerních Televizních novinách. Odpoledne se konala zahradní slavnost.

Únorové události roku 1948 probíhali v Novém Malíně bez jakéhokoliv otřesu, v obci byl ustaven Akční výbor Národní Fronty. Tento provedl očistu v místním národním výboru a také u národních správců, v průběhu roku 1948 se objevily snahy vytvořit spolu s jinými obcemi tzv. Velký Šumperk. Vzápětí se však ukázalo, že to nebylo šťastné řešení, připojené obce se osamostatnily, pouze Temenice zůstala součástí Šumperka.

Nový Malín je převážně zemědělskou obcí, přípravný výbor pro založení JZD byl ustaven v zimních měsících roku 1949. Zakladateli byli Josef Příhoda, František Janků, František Diviš a František Krmela. Zemědělské družstvo v Novém Malíně bylo založeno už v roce 1950, v roce 1956 převzalo malé JZD Hraběšice, v roce 1976 se sloučilo s JZD ,,Páté pětiletky“ Bludov, osamostatnilo se k datu 1.května 1991 pod názvem ZD Nový Malín, v dnešní době ale na pozemcích družstva hospodaří firma Mespol Medlov a.s.

Dnem 1. září 1945 byla v obci opět zřízena česká obecná škola, později byla také otevřena mateřská škola. Zdejší národní škola byla dnem 1. září 1953 výnosem ministerstva školství přeměněna na osmiletou střední školu. Zlepšovalo se vybavení školy. Opravami školy se stává malínská škola novou moderní školou. V současnosti má Nový Malín základní školu s novou tělocvičnou a novými učebnami.

Roku 1987 měla obec obvodního lékaře, zubního technika s celodenním úvazkem, gynekologa a dětského lékaře. V roce 1994 bylo v obci zprivatizováno zdravotní středisko, o dva roky později byla v Novém Malíně otevřena nová lékárna.

V roce 1963 byla ukončena rekonstrukce elektrické sítě na napětí 220 V. Krátce před Vánocemi 1963 skončili bystřináři regulační a jiné práce na Malínském potoku. V letech 1982 – 1987 bylo postaveno mnoho rodinných domků, byly dokončeny bytové jednotky JZD Bludov aj. U 1. mateřské školy zahynul registrovaný buk nejméně 600 let starý. V roce 1987 byly zrušeny závody Metra a Družspoj.

V důsledku politických změn ve státě v roce 1989, zákonitě došlo i ke změnám ve složení výkonného orgánu MNV v roce 1990. Dne 6. ledna 1990 došlo k založení Občanského fóra, k rekonstrukci ve složení Rady MNV Nový Malín. Dochází ke vzniku základních organizací politických stran. Nastal nový život v obci.

V roce 1990 byla v Novém Malíně železniční stanice, pošta, úplná základní škola, kino, tři prodejny smíšeného zboží, prodejna potravin a tři pohostinství. Životní prostředí je i v Novém Malíně značně ohrožováno, např. velmi špatným stavem čistoty silnic a chodníků, odvodňovacích příkopů, činností cihelny a skládkou odpadu. V roce 1992 se začalo vážně uvažovat o plynofikaci obce. Pokračovaly práce na výstavbě vodovodu v obci. Rok 1994 byl rokem modernizace domků. V roce 1996 byla přijata protipovodňová opatření v katastru obce. Dnes je obec celá plynofikovaná, je vybudována nová kanalizace, skládka odpadu byla revitalizována, cihelna i kino jsou zrušeny. Do obce se stále stěhují noví obyvatelé, kterých má nyní obec již přes 3000, podíl na tom mají i obyvatelé osady Mladoňov, připojené v roce 2004.